Výrobci článků deklarují normové parametry, počty cyklů a podobně. Pro prvotní orientaci je to OK, ale jsou to pouze teoretické hodnoty, které jsou vázané na optimální způsob používání baterie. Daleko důležitější je, aby se systém choval k baterii šetrně, nenabíjel a nevybíjel jí příliš rychle.
Pozná se to poměrně snadno z poměru výkonu střídače k velikosti baterie. Optimální je poměr 1:2. Výkon střídače je např. 50 kW a k tomu odpovídající kapacita baterie 100 kWh.
Baterie se skládá z jednotlivých článků. Tyto články se však nechovají všechny úplně stejně, a proto je nutné je průběžně vyrovnávat neboli balancovat. K tomu slouží tzv. balancer (BMS), který může být pasivní, nebo aktivní.
Dobrá baterie obvykle obsahuje oba tyto komponenty. Tím je zajištěno optimální fungování baterie i po delší době jejího omezeného používání. Typicky po zimě, kdy FVE nemá dostatek výkonu k plnému nabití baterie. Pokud baterie nemá aktivní balancer, trvá vybalancování dlouho a po tuto dobu má baterie omezenou kapacitu, čímž vznikají ztráty.
Baterie sama o sobě je pouze kus železa. Standardně se ovládá pomocí střídače a jeho softwaru. Není to vysloveně špatně, ale potenciál baterie využijete naplno pouze za použití inteligentního řízení. Jde o speciální software, který zohledňuje mnoho proměnných: vaší předpokládanou spotřebu, aktuální ceny na trhu, ale i předpověď počasí.
Přestože se dnes používají k výrobě bateriových úložišť LiFePO články, které jsou obecně bezpečné, při výběru baterie určitě dbejte i na bezpečnostní prvky. Téměř všichni výrobci mají v baterii nějaká teplotní čidla. Někdo více, někdo méně. Obecně platí, že čím více, tím lépe. Někteří výrobci mají tato čidla na každém kontaktu. Asi to bude o trochu dražší, ale je to určitě dobře, protože se případná závada odhalí dříve. Vliv na cenu určitě nebude zásadní. Dalším benefitem je pak monitoring baterie výrobcem. Ten je tak schopen odhalit závadu dávno před tím, než nastane nějaký problém.
Naše baterie obsahují hned čtyři stupně ochrany. Jednotlivé články máme spojeny pružnými spoji, takže nedochází k mechanickému namáhání jejich kontaktů při teplotních objemových změnách. Jde o preventivní opatření, které šetří jednotlivé články. Na každém takovém spoji máme nainstalované teplotní čidlo, které odpojí celou baterii v případě nárůstu teploty. Vzdálený monitoring tuto událost zaznamená a informuje servisního technika, který řeší příčinu.
Monitorujeme ostatně i teplotu celé baterie. Článkům obecně nesvědčí teploty nad 20 °C, proto při takovém zjištění upozorníme uživatele na tuto skutečnost, abychom zajistili nejen bezpečnost, ale i dlouhou životnost baterie. Čtvrtým prvkem ochrany je instalace autonomního hasícího systému. Při zvýšení teploty nad stanovenou mez dojde k explozi patrony s hasící látkou. Ta při vypařování spotřebuje velké množství tepla, které odebere z prostoru baterie, a tím jí celou ochladí. Vzniklý plyn vytěsní veškerý kyslík, takže uhasí i případný oheň. Plyn se následně samovolně rozptýlí. Mimochodem, stejný systém používají i v NASA.
